Virtuální Univerzita volného času

První přednáška představí vývoj barokní architektury v 17. a 18. století na území ČR. Zmíněny budou nejvýznamnější realizace, a to od těch spadajících do protobarokního manýrismu (rané baroko) až po pozdně barokní architekturu, i nejznámnější zástupci tohoto slohu. Další přednášky se pak budou věnovat vždy životu a tvorbě jednoho z nejvýznamnějších představitelů.

Druhá přednáška je věnována osobnosti jednoho z klíčových představitelů raně barokní architektury, Carlu Luragovi. Mezi neznámnější realizace tohoto lombardského rodáka patří např. úprava kostela sv. Salvátora v pražském Klementinu, jezuitský kostel v Klatovech či Hradci Králové, kostel sv. Ignáce z Loyoly na Karlově náměstí v Praze či úpravy Lobkovického paláce nebo zámku v Náchodě a Novém Městě nad Metují.

S dílem Jeana Baptisty Matheyeho je spojen nástup vrcholně barokní architektury na českém území. V třetí přednášce se seznámíte s jeho nejdůležitějšími realizacemi, jako např. budova pražského arcibiskupství na Hradčanském náměstí, Jízdárna Pražského hradu, zámecká rezidence v Duchcově, příměstská vila Trója, cisterciáský klášter v Plasech nebo Loretánská kaple u Hlásné Lhoty nedaleko Jičína.

Bavorský stavitel Kryštof Dientzenhofer je představen ve čtvrté přednášce. Z jeho děl můžeme jmenovat kapli Nejsvětější trojice při bývalém špitálu v Teplé, dominikánský kostel sv. Vavřince v Jablonném v Podještědí, pražská Loreta či stavby tzv. radikální skupiny, kam patří zámecká kaple Zjevení Páně ve Smiřicích. kostel sv. Mikuláše na Malé Straně, klášterní kostel benediktinů v Praze na Břevnově nebo kostel sv. Kláry v Chebu.

V páté přednášce je pozornost zaměřena na Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Tento pražský rodák je považován za nejvýznamnějšího architekta barokní doby. Jeho první realizace řadíme do tzv. barokní gotiky a patří mezi ně díla jako chrám Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci u Kutné Hory, Thunovský palác (původně Kolovratský) v Praze či Kostel Panny Marie a sv. Mikuláše ve Žďáru nad Sázavou. Z jeho vrcholného období pak nesmíme zapomenout na Kostel Nejsvětější trojice a piaristickou kolej v Rychnově na Kněžnou, klášterní kostel v Kladrubech či Santiniho nejznámější stavbu - poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře.

Poslední přednáška je věnována hlavnímu představiteli pozdně barokní architektury a synovi Kryštofa Dientzenhofera, Kiliánu Ignáci Dienttenhoferovi. Z jeho mnoha děl můžeme jmenovat třeba kostel sv. Jana Nepomuckého na Hradčanech, augustiniánský kostel sv. Tomáše na Malé Straně, přestavba konventu benediktínského kláštera v Broumově, příměstkou vilu Portheimku na Smíchově, kostel sv. Mikuláše na Starém Městě či dostavba stejnojmenného kostela na Malé Straně, kostel ve Chvalenicích či Nepomuku nebo pražský Piccolominiho palác.

V první přednášce se zaměříme na historii tradiční čínské medicíny a způsob, jak se metoda dostala do povědomí Evropy. Čínská medicína se nezaměřuje jen na nemoci a jak je léčit, ale je cílena především na člověka - na jeho rovnováhu. Soustřeďuje se tedy především na prevenci - stravou, cvičení, popřípadě masáže – ale i na filosofické základy – taoismus a Jin a Jang.

Druhá přednáška se především zaměřuje na tři významné druhy léčivých rostlin čínské medicíny s tonifikačními účinky. Jde hlavně o ženšen pravý a jeho náhražky eleuterokok ostnitý a pazvonek chloupkatý. Lékořice uralská se považuje za čínský "národní poklad" - léčí mimo jiné hepatitidu, cirhózu, odstraňuje toxiny. Děhel čínský patří též mezi významné rostliny, především pokud jde o léčbu ženských chorob. Základní skupinu doplňuje belamkanda čínská, u nás známa "anginovník", léčící revmatismus, ale je i močopudným prostředkem.

V třetí přednášce pokřačujeme v představování dalších léčivých rostlin. Jedním ze zsátupců je příkladně kozinec blanitý posilující mimo jiné imunitu našeho těla. Dalším je jinan dvoulaločný, patřící mezi tzv. mozkové nutriety, které zlepšují činnost mozku, paměť, omezují projevy stárnutí a prokrvují končetiny. Obdobné účinky má i pupečník asijský. Vynikajícím prostředkem při chorobách jater, žlučníku a zažívání jsou semena druhu jarva Monnierova. Při zánětu plic, bronchitidě a nachlazení se využívají listy houtuynie srdčité. Velmi zajímavá rostlina je rdesno mnohokvěté, jehož kořenové hlízy se využívají k zlepšení duševního i fyzického zdraví, ale také stimulují funkci ledvin, zpevňují svaly a šlachy. Lodyhy pak slouží při nespavosti.

Další přednáška se věnuje keři rakytníku řešetlákovému se širokou škálou účinných látek. Plody kustovnice čínské jsou považovány v Číně za "plody nesmrtelnosti" - posilují imunitu, mají antioxidační a tonifikační účinky. Dužnaté listy šruchy zelné se užívají mimo jiné k léčbě kardiovaskulárních chorob. Dalším druhem je cibule zimní, která léčí chřipku a nachlazení, snižuje hladinu cholesterolu v krvi a krevní tlak. Schisandra čínská má mimo jiné hepatoprotektivní účinek a léčí kardiovaskulární choroby. U ločidla čertova lejna se užívají kořeny při zažívacích problémech a také u neuróz.

V předposlední přednášce se seznámíme s rehmanií lepkavou, jejíž kořeny se používají především při rozličných krvácivých stavech. Ze Sibiře pochází šišák bajkalský, jeho žlutavé kořeny mimo jiné snižují vysoký krevní tlak. Prorostlík čínský se užívá hlavně při hepatitidě, cirrhóze i zánětu žlučníku. Nať konopí setého se používá hlavně různých bolestech a křečích, ale také při roztroušené skleróze; semena pak při zánětech trávicího ústrojí. Obilky slzovky obecné léčí mimo jiné dýchací a zažívací potíže. Kořeny šalvěje červenokořenné mají protizánětlivý a antibakteriální účinek, posilují imunitu i krevní oběh.

Celý kurz uzavřeme přednáškou o možnostech přípravy medikamentů z vybraných léčivých čínských rostlin.

Kurz posluchače seznámí se základními pojmy z oblasti genealogie (rodopisu) a poskytne jim informace o tom, jak začít pátrat po svých předcích. Určitě jste každý už přemýšleli o svých předcích, jak se jmenoval Váš praděda, kde žil, čím se živil, o tom, kolik měla prababička sourozenců apod.

Genealogie je věda pro každého, pro lidi různého věku, vzdělání i zájmů. Genealogie vyžaduje důvtip a především trpělivost, rodokmen nevytvoříte za dva zimní večery, jak si mnoho lidí myslí. Bližší představení genealogie, historii rodopisu i nejvýznamnější genealogy je součástí první přednášky. Na jejím závěru se pak dozvíte, jak s prací na rodokmentu začít.

První část druhé přednášky se věnuje rodokmenům - jejich historii, typům a programům, ve kterých si můžete rodokment zpracovat. Informace lze nalézt také na mnoha online vyhledávačích, takže tvorba rodokmenu je v současnosti rychlejší a jednodušší. Pozornosti neujdou ani malované rodokmeny. V druhé části přednáška pojednává o příbuzenství a o klasifikaci systémů příbuzenské terminologie.

Třetí a čtvrtá přednáška představují různé zdroje pro genealogickou práci. Hlavním zdrojem pro hledání předků jsou matriky, kterými se zabývá třetí přednáška. Jak a kterými orgány byly vedeny matriky v minulosti? A jaké typy matrik rozlišujeme? Dozvíte se také, jak je to s matrikami jiných církví a matrikami vojenskými. Ve čtvrté přednášce se seznámíte se soustavou archivů ČR i s tím, jak taková návštěva v archivu probíhá. Opomenuty nebudou ani další úředná archiválie, jako jsou urbáře a gruntovní knihy, berní rula, rustikální fase, smolné knihy, Tereziánský a Josefský katastr, pražské policejní přihlášky a další.

Před shlédnutím páté přednášky si můžete zkusit tipnout, která jména jsou těmi nejvíce zastoupenými v ČR. Právě jménům, příjmením, jejich četností i vývojem se bude věnovat pátá přednáška. Druhá část přednášky Vás zavede do genetické laboratoře, kde je možné si nechat zpracovat tzv. genografický test. Dozvíte se také, jak test probíhá a co je to DNA.

V poslední, šesté přednášce se budete zabývat činnostmi, ke kterým by měla směřovat práce většiny rodopisců, tady rodovými srazy a rodinnými kronikami. Jak takový sraz uspořádat? A co to vlastně jsou rodinné kroniky a kdy se prvně objevují?

Úvodní přednáška popisuje nejen typické lesní stromy, ale také ty méně známé, zastoupené v lesních porostech. Součástí přednášky je také ukázka výsadby a pěstování různých lesních druhů a vzácných dřevin ze Školního lesního podniku ČZU v Kostelci nad Černými lesy.

Základem jakékoliv lesnické činnosti je lesnická typologie, které se věnuje druhá přednáška. Od ní se odvíjejí všechny zásahy v lesích. Lesnická typologie uvádí základní informace o podmínkách stanoviště – klimatické, půdní – prostřednictvím speciálně vytvořené klasifikace. Podle této klasifikace a jejích jednotek lze zjistit vlhkostní a živinové podmínky stejně jako klimatickou polohu. Na základě těchto ukazatelů pak může zařizovatel lesa rozhodnout, jaké dřeviny jsou pro stanoviště optimální, jakou produkci a za jak dlouho lze jimi dosáhnout. Přednáška uvádí stručný přehled této specializované lesnické klasifikace.

V třetí přednášce se posluchači seznámí s výskytem vody obecně, s její nenahraditelnou funkcí v přírodě a s hydrologickou funkcí lesa.

Lesní hospodářský plán (LHP) je dokument, který je připravován v rámci hospodářské úpravy lesů a podle nějž musí lesní hospodář postupovat při hospodaření v lese. Co všechno je k jeho vytvoření potřeba a jaké informace lze vyčíst z lesnických map prozradí pátá přednáška.

V posledních dvou přednáškách kurzu Lesnictví se posluchači dozvědí o základech lesní těžby, jejích druzích a metodách včetně ukázky moderních technologií. Dále se podíváme na způsoby soustřeďování dříví a pilařské zpracování dřeva.

Pozn.: Kurz byl natočen v roce 2009.

Během přednášek se seznámíte s jednotlivými typy vláken a přízí, ze kterých jsou tyto textilie vyrobeny, jejich vlastnostmi i způsobem zpracování.

V první přednášce se seznámíte s přírodními vlákny. Zjistíte, že přírodní vlákna rostlinná se vyrábějí ze semen (např. bavlina), stonků (len, juta), listů (banánové vlákno) i plodů rostlin (kokosové vlákno). Vlněná vlákna jsou všechny srsti chovných zvířat i divoce žijících. Zvláštní pozornost bude věnována přírodnímu hedvábí, které se získává z kokonu bource morušového.

Druhá přednáška je věnována naopak chemickým vláknům, která patří k nejmladším typům vláken. Jsou vyráběná buď z přírodních polymerů nebo ze syntetických polymerů. Patří sem i vlákna speciální, která slouží k výrobě např. sportovních oděvů nebo obleků pro kosmické lety. A dozvíte se mimo jiné, kterou běžnou součást našich oděvů a doplňků používáme právě díky kosmonautům.

Tématem třetí přednášky již nejsou vlákna, ale tkaniny a způsob jejich vzniku. Seznámíte se s řadou vazeb a vzorů tkanin. Některé tkaniny mají jepičí život, jiné naopak dlouholetou tradici. Z velkého množství tkanin si představíte nejvíce používané tkaniny bavlnářské, vlnařské i hedvábnické.

Čtvrtá přednáška se zabývá pleteninami, a to nejen těmi, které jsou určeny pro výrobu oděvů, ale také těmi, které se užívají pro výrobu bytového textilu, jako jsou záclony, závěsy, stolní a ložní prádlo, přikrývky, potahové textilie, rolety nebo koberce.

Samostatná přednáška je věnována také textilnímu zkoušení. Díky němu např. můžeme zjistit, proč se nám kalhoty srazily, případně výrobce může ověřit kvalitu svého výrobku a předejít tak tomuto stavu. Jaké vlastnosti tkanin se zkoumají? A jaké jednotky se při tom používají? Zkuste zapřemýšlet nad tím, o čem bude pojednávat kapitola zvaná „Projde velbloud očkem jehly?“. Zda jste tipovali správně, se dozvíte v 5. přednášce.

Také si marně lámete hlavu se značkami na etiketách odkazujícími k doporučovanému způsobu praní, žehlení a bělení? Tímto praktickým tématem kurz Obklopeni textilem uzavřete.

Úvodem si řekneme, zda patří houby mezi rostliny nebo živočichy a čím se od nich liší. Kdo první houby dovedl pěstovat a kdo je první využíval. Jak je na Zemi pěstování hub rozšířeno. Zmíníme se i o způsobech výživy hub a v čem jsou odlišné od výživy rostlin. Dozvíme se něco o tajemném propojení podhoubí s kořínky stromů – mykorrhize a o pěstování hub v laboratoři.

Žampióny jako nejznámější pěstovanou houbu zná každý, ale málokdo ví, jakým způsobem se pěstují ve velkém. Druhé přednáška posluchače informuje o historii, druzích pěstovaných žampiónů včetně rozdílů mezi nimi a o rozšíření žampiónů ve světě. Jsou zmíněny i pěstební postupy, výroba žampiónového substrátu a sadby, kombajnová sklizeň a pěstební systémy včetně praktického ošetření kultury v pěstírně.

Třetí přednáška popisuje historii a způsoby pěstování hlívy u nás i ve světě, včetně zdůraznění odlišných pěstebních postupů. Součástí je praktická ukázka pěstírny.

Úkolem čtvrté přednášky je přiblížit posluchačům způsoby pěstování šiitake, penízovky, ucha Jidášova, houby chorošovité (lesklokorka, ohňovec, outkovka), polničky, korálovce, hnojníka, límcovky. V soukromé pěstírně nás její majitel blíže seznámí s postupem pěstování houby šiitake.

Pátá přednáška se věnuje historii užívání léčivých hub. Budou představeny léčivé látky obsažené v houbách a jejich mechanismus působení. V ordinaci navštívíme lékařku, která má zkušenosti s účinkem léčivých hub ve své praxi. Blíže nás seznámí s léčivými vlastnostmi jednotlivých hub.

Houby si nemusíme kupovat, ale můžeme se ji vypěstovat i na našich zahrádkách případně v domácí pěstírně. Jak ? Na špalcích, na slámě, nebo na energetických peletách. Co je dalšího k pěstování potřeba a o nezbytném vybavení domácí pěstírny se dozvíme v závěrečné přednášce. Ukážeme i několik zajímavých způsobů kuchyňské úpravy některých exotických hub.

V první přednášce se seznámíme s politikou bezpečnosti potravin v ČR, včetně jejích 3 pilířů, i s potravinovým právem na úrovni státní i evropské. Podíváme se na to, které orgány působí na poli kontroly potravin a jakým způsobem funguje systém RASFF, tedy Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva.

Co vlastně znamenají pojmy jako kvalita a jakost? Jaké druhy charakteristik u potravin zkoumáme? A jak se může spotřebitel dozvědět, které potraviny jsou "ošizené" a neobsahují to, co by obsahovat měly? I na to se zaměří 2. přednáška. A mimo jiné si ukážeme, jak se postupem času změnilo složení "českého špekáčku".

Také si při pohledu na etiketu některých potravin připadáte jako Alenka v říši divů? Třetí přednáška Vám pomůže vyznat se v jednotlivých částech etikety (informace o spotřebě, výživová doporučení, chráněná označení) i v tom, jaké informace musí obsahovat.

Čtvrtá a pátá přednáška je zaměřená na potravinářské zbožíznalství. Nejprve si představíme potraviny živočišného původu jako jsou maso a masné výrobky, ryby, drůběž, zvěřina, mléko a mléčné výrobky sýry nebo třeba vejce. Víte např., jak poznat, že si kupujete skutečně čerstvě zabitou rybu? Následovat budou potraviny rostlinného původu jako jsou mlýnské a pekárnské výrobky, rýže, cukr a ostatní sladidla, brambory a škrobové výrobky a samozřejmě ovoce a zelenina.

Poslední přednáška se věnuje novým trendům ve spotřebě potravin. Jak rozeznat biopotravinu a jaká pravidla musí výrobce dodržovat, aby své výrobky mohl označit jako bio? A co znamená označení FAIRTRADE nebo LOHAS? A na závěr se podíváme na fenomén dnešní doby - farmářské trhy.

Pozn. Kurz byl natočen v roce 2014.

Přestože je hlavním úkol včel je opylovací činnost, většinu včelařů se zajímá především o med, který je spolu s mateří kašičkou, propolisem, pyl a včelím jedem jedním z včelích produktů. V první přednášce se dozvíte, jaké složení med má, jaké je jeho správné označení či jaké druhy medu rozlišujeme. Pozornost je věnována i procesu získávání medu a rostlinám, ze jejichž pylu se med zpracovává.

Další dvě přednášky jsou věnovány jarním včelařským činnostem. Ve druhé přednášce zvané "Časné jaro" si ukážete, jak probíhá první jarní prohlídka a co vše se z ní dozvíme, jak připravit včelstvo na hlavní snůšku, jakým způsobem se staví nové plásty a představíte si základní včelařské pomůcky. Třetí přednáška pak přibližuje důležité činnosti během dvou jarních měsíců, které rozhodnou o tom, jak se bude včelstvo dále rozvíjet, zda se nebude rojit a jaká bude snůška. Představeny budou také způsoby založení nového stanoviště. Poslední část třetí přednášky pak popisuje včelí jedince.

Ve čtvrté přednášce se budete zabývat včelími chorobami. Dozvíte se, jak předcházet nákaze varroázou či jaké další virové, bakteriální či houbové choroby mohou včelstvo napadnout. Na závěr se podíváte také na způsoby léčení včelstev, včetně těch léčení, která jsou dle veterinárních předpisů povinná.

I podzimní období je nutné zahájit prohlídkou včelstva, ve které se zjišťuje stav zásob, zda je ve včelstvu dostatek včelího plodu a zda a koli plástů musíme do úlu umístit, abychom včelstvo připravili na zimu. V páté přednášce si také ukážete, jak včelstvo přikrmovat a jak se odebírá vzorek měli. Ten slouží k indikaci nakažení varroázou či morem včelího plodu. Závěr pak patří spíše teorii - popisu stavby včelího těla.

Poslední přednáška cyklu je věnována specializované a důležité včlařské činnosti a tou je chov matek a jejich výměna. Opomenut ale také není další důležitý včelařský produkt, tedy vosk a jeho zpracování.