Přednášky odborným pohledem sledují architekturu, která byla vytvořena v době baroka a kterou můžete sami navštívit během svých cest po naší vlasti.
První přednáška představí vývoj barokní architektury v 17. a 18. století na území ČR. Zmíněny budou nejvýznamnější realizace, a to od těch spadajících do protobarokního manýrismu (rané baroko) až po pozdně barokní architekturu, i nejznámnější zástupci tohoto slohu. Další přednášky se pak budou věnovat vždy životu a tvorbě jednoho z nejvýznamnějších představitelů.
Druhá přednáška je věnována osobnosti jednoho z klíčových představitelů raně barokní architektury, Carlu Luragovi. Mezi neznámnější realizace tohoto lombardského rodáka patří např. úprava kostela sv. Salvátora v pražském Klementinu, jezuitský kostel v Klatovech či Hradci Králové, kostel sv. Ignáce z Loyoly na Karlově náměstí v Praze či úpravy Lobkovického paláce nebo zámku v Náchodě a Novém Městě nad Metují.
S dílem Jeana Baptisty Matheyeho je spojen nástup vrcholně barokní architektury na českém území. V třetí přednášce se seznámíte s jeho nejdůležitějšími realizacemi, jako např. budova pražského arcibiskupství na Hradčanském náměstí, Jízdárna Pražského hradu, zámecká rezidence v Duchcově, příměstská vila Trója, cisterciáský klášter v Plasech nebo Loretánská kaple u Hlásné Lhoty nedaleko Jičína.
Bavorský stavitel Kryštof Dientzenhofer je představen ve čtvrté přednášce. Z jeho děl můžeme jmenovat kapli Nejsvětější trojice při bývalém špitálu v Teplé, dominikánský kostel sv. Vavřince v Jablonném v Podještědí, pražská Loreta či stavby tzv. radikální skupiny, kam patří zámecká kaple Zjevení Páně ve Smiřicích. kostel sv. Mikuláše na Malé Straně, klášterní kostel benediktinů v Praze na Břevnově nebo kostel sv. Kláry v Chebu.
V páté přednášce je pozornost zaměřena na Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Tento pražský rodák je považován za nejvýznamnějšího architekta barokní doby. Jeho první realizace řadíme do tzv. barokní gotiky a patří mezi ně díla jako chrám Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci u Kutné Hory, Thunovský palác (původně Kolovratský) v Praze či Kostel Panny Marie a sv. Mikuláše ve Žďáru nad Sázavou. Z jeho vrcholného období pak nesmíme zapomenout na Kostel Nejsvětější trojice a piaristickou kolej v Rychnově na Kněžnou, klášterní kostel v Kladrubech či Santiniho nejznámější stavbu - poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře.
Poslední přednáška je věnována hlavnímu představiteli pozdně barokní architektury a synovi Kryštofa Dientzenhofera, Kiliánu Ignáci Dienttenhoferovi. Z jeho mnoha děl můžeme jmenovat třeba kostel sv. Jana Nepomuckého na Hradčanech, augustiniánský kostel sv. Tomáše na Malé Straně, přestavba konventu benediktínského kláštera v Broumově, příměstkou vilu Portheimku na Smíchově, kostel sv. Mikuláše na Starém Městě či dostavba stejnojmenného kostela na Malé Straně, kostel ve Chvalenicích či Nepomuku nebo pražský Piccolominiho palác.
